(CZ) Zamiloval se - minipovídka

Pomalu otevřel jedno oko a hned vzápětí druhé. Do pokoje se škvírami v žaluziích prodíralo slunce. Pohledem sklouzl na zápěstí, aby zjistil, kolik je hodin. Půl deváté. A sakra. Zaspal. Teprve když se vymrštil z postele, všiml si jí. Stála tam opřená o stěnu. Opravdu krásná. Ale kde se tam vzala? Z lesklého dřeva, nová, struny pevně napnuté, jen začít hrát. Basa. Tedy kontrabas, abychom se vyjádřili přesně. Prvotřídní kousek, i když se v tom zase tolik nevyznal. Pomalu k ní došel, sklonil se a zadíval se jí přímo do očí. Basa nemá oči, jistě. Ale v podstatě má. Not znal jenom pár, na základní škole trochu hrál na housle, ale roky a roky už na to nesáhl. Opatrně, velmi zlehka se dotkl strun. Přejel dlaní po prvotřídně tvarovaných bocích. Proč ty hudební nástroje vypadají vždycky jako ženy? Sedl si na zem vedle basy a poměřoval velikost svou a její. Jak tak měl lokty v úrovni jejího pasu, dostal nutkání ji obejmout. Ale to už by bylo moc. Kde se tu jenom mohla… To je přece úplně jedno. Nedokázal se zbavit pocitu, že stát na tvrdé zemi opřená o tvrdou stěnu musí být strašně nepohodlné. Vzal tedy deku z gauče v obýváku a podložil ji pod basu. Po chvíli se mu to už ale zdálo zase nepřirozené. Kdyby tak k ní tady ta záhadná síla, která ji sem dostala, nechala i futrál. Představoval si, jaký by se k ní hodil. Černý jak noc, uvnitř polstrovaný šarlatovým nebo smetanovým, spíše tedy smetanovým, sametem. A z vrchní strany by se stříbrnými písmeny lesklo jméno.
Kolik že je hodin…? Tři čtvrtě na deset. No co, porada už stejně dávno skončila, zavolá do práce a omluví se, že mu nebylo dobře. Takže má celý den čas. Přesně věděl, co bude dělat. Umyl se, oblékl se, vzal si do kapsy jen klíče a peněženku a vyrazil do města. Koupí basičce ten nejkrásnější futrál. A smyčec. Nebyl k ní ani smyčec.
Pozn.: Kurzívou vyznačené věty byly zadáním literární soutěže, pro kterou byla minipovídka napsána.

(EN) She was insane - poem

She was an insane child,
she didn't find little animals cute,
she took het games too seriously,
she liked to play criminal.
When she hurt herself,
she didn't cry,
she was interested
in the pain.
She loved being alone,
like completely alone,
she used to lock herself up in wardrobes
and she enjoyed the dark.
She borrowed a cigarette,
because she wondered
whe the adults like the taste.
She swallowed pills like candy,
because they were pink.
But they were bitter.
She spit them all over the living room,
because she wanted to spit.
Then she ran away
and waited
for that the people would think
when they would find the spit pink.
She cried from other people.
Because she wanted to play
and they wouldn't underestand her game
and they would think
she's insane.
She didn't want any friends.
She wasn't special at all.
She was just insane.

(CZ) Bláznivá - báseň

Byla bláznivé dítě,
zvířátka jí nepřišla roztomilá,
své hry brala vážně,
ráda si hrála na zločince.
Když se uhodila,
tak neplakala,
zajímalo ji,
jak to bolí.
Nejradši byla sama,
jakože úplně sama,
zavírala se ve skříních
a bavila ji ta tma.
Půjčila si cigaretu,
protože ji zajímalo,
proč to lidem chutná.
Spolykala prášky jako lentilky,
protože byly růžové.
Ale byly hořké.
Poplivala jimi obývák,
protože chtěla plivat.
Pak utekla
a čekala,
co si budou lidé myslet,
až najdou tu vyvrženou růžovou.
Plakala z ostatních lidí.
Protože si chtěla hrát
a oni by její hře nerozuměli
a mysleli by si,
že je blázen.
Nechtěla kamarády.
Nebyla nijak zvláštní.
Byla jen bláznivá.